Pro letošní ročník jsme si vybrali kótu Smrk, kde jsme už dlouho nebyli a kde je dostatek místa i pro případné experimenty s anténou Yagi, pokud bychom ji stihli dostavět. Několik týdnů před začátkem soutěže se ale Grizzly dozvěděl, že bude muset trávit celý víkend v práci, a tak nemělo cenu se nějak dál angažovat.
Při rozhodování, odkud budeme letos vysílat při EBH, padl nám do oka Jesenický Keprník. Zcela netradičně jsme na něj vyrazili bez předchozího průzkumu kóty, takže jsme vůbec nevěděli, do čeho jdeme.
Poslední lednový víkend a počasí jak v březnu, kdo by odolal jarnímu výletu? Naložili jsme plné auto psů a dětí, přibrali redukovanou expediční výbavu (anténa Black Pirat, 30m klubko koaxu, rádio Grant, + jeden akumulátor a ručka Alan 42 s půlmetrovou GP) a vyrazili směr Slezská Harta. Už dlouho si brousíme zuby na kopeček Velký Roudný a dnes je ten správný den pro jeho průzkum. Jeho sopečný vrchol, připomínající pohádkovou Osamělou horu, vidíme v dálce před sebou snad už od Opavy. Vypadá to slibně.
Od naší poslední expedice uplynulo drahně času, expediční výbavu schovanou v koutě pomalu pokrývá prach a pavučiny. Už by to chtělo zase někam vyjet... Neobvykle teplý konec letošního roku přímo jakoby vybízel k výletu na nějakou zajímavou kótu, nejlíp dosud nevyzkoušenou. CB soutěž, kterou na první lednový víkend vyhlásili kolegové ze Slovenska, nám tak přišla náramně vhod – konečně motivace překonat vánoční lenost a vyrazit ven.
Pro letošní Éter Bez Hranic jsme měli předem vyzkoušenou kótu – Velký Javorník. Narozdíl od března, kdy jsme se na vrchol prodírali po kolena ve sněhu, tentokrát nás kopec přivítal šťavnatou jarní zelení. A vzhledem k tomu, že se Grizzlymu podařilo vyjednat s majitelem příjezdové cesty povolenku, vyvezli jsme se pohodlně autem skoro až pod rozhlednu.