Netopýři za pecí
Od naší poslední expedice uplynulo drahně času, expediční výbavu schovanou v koutě pomalu pokrývá prach a pavučiny. Už by to chtělo zase někam vyjet... Neobvykle teplý konec letošního roku přímo jakoby vybízel k výletu na nějakou zajímavou kótu, nejlíp dosud nevyzkoušenou. CB soutěž, kterou na první lednový víkend vyhlásili kolegové ze Slovenska, nám tak přišla náramně vhod – konečně motivace překonat vánoční lenost a vyrazit ven.
Týden před Silvestrem jsme strávili plánováním, kam to vlastně pojedeme - možností bylo vícero. Ale pak najednou udeřily mrazy a začalo sněžit. Naše "vícero" se rázem scvrklo na jednu až dvě varianty, kde by se dalo předpokládat, že jsme schopní tam vůbec dojet a vydržet pár hodin vysílat a bivakovat i s ohledem na dorost a psy, které by bylo nutné vzít s sebou.
Grizzly ale přišel se spásným návrhem - pokud se nám povede sestavit anténu, která bude mít lepší parametry než stacionár, aby se aspoň trochu vyrovnal výškový handicap našeho svinovského dolíčku, budeme moct zůstat doma v teple. No a teprve když se to nepodaří, sbalíme se a vyrazíme někam do terénu pořádně nastydnout.
Jako nejsnazší řešení mu vyšlo vyrobit směrovou anténu sfázováním našich dvou Black Pirátů. Hned se pustil do výroby anténního slučovače. Počítal, pájel, motal dráty, měřil, nadával, znovu počítal, znovu pájel a testoval, zatímco já chodila dýchat na teploměr, aby se teplota zvedla alespoň na snesitelných -10° a modlila se, aby se mu dílo zdařilo a nemuseli jsme nikam jezdit.
A povedlo se! Slučovač, pro mě kouzelná krabička s cvakacími přepínátky, vykazoval všechny známky funkčnosti a tudíž přišel čas vybalit expediční anténu, instalovat jí na vyměřené místo a připojit koaxy o přesně vypočtených elektrických délkách – k tomu nám pomáhali pánové Euklidés, Sína a Kozina i Ohm a krabice od rajčat.
.
Anténu se nám podařilo přichytit objímkou k podhledu střechy, takže nebylo nutné použít kotvící lana. Do zmrzlé země by se totiž kolíky dost špatně zatloukaly. Dokud panuje bezvětří, nemáme se čeho bát.
Vyzbrojení horkým punčem, vydáváme se do éteru. Naše nová směrová anténa nám dělá radost – signál zesílil o 0,5 S, zatímco šum se naopak o 1,5 – 2 S snížil. Jen PSV není úplně optimální, ale každý Grizzlyho pokus o jeho snížení skončil přesně opačným efektem, takže se nakonec se situací smířil a přestal do toho slučovače šťourat. Prozatím. Po expedici bude na pokusy času dost.
Snažíme se odchytit nějaké soutěžní stanice, ale marně, asi všichni zmrzli, nebo je prostě neslyšíme navzdory naší vylepšené anténě. Pásmo je zato plné zajímavých DX - posloucháme Birmingham, nějaké to Německo, Řím. Peterburg tu letí za 58, škoda jen, že se nám nepodařilo navázat spojení, jiní byli rychlejší a ukecanější.
Nakonec jsme ale přeci jen získali alespoň tři zápisy do expedičního deníku, který ale do soutěže opravdu posílat nebudeme. Mnohem významnější bylo tentokrát zjištění, že směrová anténa má smysl a že by bylo fajn si nějakou pořádnou do příštího EBH postavit. A teď už zbývá jen vyřešit otázku. Bude to Yagi nebo Quad? ;-)
