Portejblový stožár
Na některých vršcích o strom nezavadíš. Takže jsem pro expedice hledal jednoduchý a lehký stožár. Nabízené hotové výrobky mě odradily cenou nebo hmotností.
Následovalo vyhledání profilů na stránkách kovovýrobních závodů. Můj zrak brzy upoutala řada duralových trubek s ideálním odstupňováním průměrů 40, 35 a 30mm a tloušťkou stěny 2mm. Nakoupil jsem po dvou metrech od každého a s výrazem dítěte pod vánočním stromečkem jsem za chvíli doma pečlivě otíral trubky od maziva. Trochu jsem se bál povolených výrobních tolerancí. Naštěstí zbytečně. Začistit řezy, vymést špony a už se zasouvaly plynule jedna do druhé. Zajištění vzájemné pozice trubek jsem řešil primitivně. Díra 5mm cca 10cm od konce trubky a ocelový kolík. Jen jeden otvor - ne skrz. Trefování kolíkem do díry na druhé straně trubky může být v terénu složité. Stožár při výšce téměř šest metrů stejně bude nutné kotvit, takže síly na stožáru nebudou kritické. I tak to není žádná legrace, proto pro lepší orientaci přibudou na trubkách barevné značky.
Kolíky jsem vyrobil z dříku šroubu M5 (závit z oceli by duralovou díru brzy poničil). Na závit jsem našrouboval křídlovou matici, která umožňuje lépe držet kolík při manipulaci a taky se přes ni natáhne gumička ze staré duše, která jistí kolík proti vypadnutí. A to už je skoro vše. Anténa (v mém případě Black Pirat) se objímkami připevní k hornímu dílu, který je o pár centimetrů delší (nemusí být, ale byl to zbytek, tak jsem to vzal celé).
Na objímky antény se přivážou kotvící lanka a může se stavět. K postavení antény je třeba dvou lidí (i když za dobrých podmínek bych si troufnul i sólo). Jeden staví, druhý jistí. Stožár se dá vysouvat svisle jeden díl po druhém. Vysunout a zajistit. Nebo složit na zemi a zvednout najednou. Při slušné manipulaci se ani s 2,5kg anténou na konci při stavění neohne. Stožár nemá elektricky pospojovány jednotlivé díly. Kdo trvá na zemnění, musí přidat drát od antény až k zemi. Spodek trubky se v žádném případě nesmí deformovat, proto je vhodné přidat dolů misku (alespoň konzerva nebo plastové víčko, já jsem použil plastovou zátku na odpadní trubku 50mm). Proti uklouznutí spodku stožáru se dírou ve středu misky dá do země zarazit kolík (třeba starý šroubovák). A to je vše.
Snad jen... Kdo si dá tu práci a díry navrtá na všech dílech nahoře i dole stejně, může za odměnu kolíky zasunout při přepravě do složených dílů, zajistit gumičkou a stopro je neztratí.
Stožár stál i s kvalitními kotvícímy lanky asi tisícovku a složený má kvůli delšímu hornímu dílu délku 2,3 metru a váhu necelé tři kila. S tím už se na kopec dostat dá. Rozložený vyroste na 5,9m. A jak vypadá v terénu, na to se mrkněte tady.